Jako první mě na knize zaujal způsob jakým je napsaná. Autor používá neznačenou přímou řeč, která občas způsobovala, že jsem si nebyl úplně jistý, která z postav právě mluví. Na druhou stranu se tento styl psaní velice hodí k dějové linii. Kdo by se zaobíral pravidly psaní ve světě, kde je nedostatek jídla, vody a všech potřeb, které v současné době považujeme za samozřejmost.
Velkým kladem je
podle mého názoru atmosféra samotného světa, ve kterém se příběh odehrává. Při
čtení jsem se cítil opravdu hodně sklíčeně a smutně.
Velmi silnou stránkou knihy je popis vztahu otce a syna.
Na jedné straně máme milujícího otce, který by udělal naprosto cokoli, aby
svého syna ochránil, a na straně druhé máme chlapce, který je nucen snášet krutost
světa postihnutého apokalypsou a být svědkem hrůzných věcí. I přes to vše je
chlapec stále symbolem nevinnosti, dívá se na svět dětskýma očima a chce
ostatní lidi za každou cenu chránit.
Shrnutí: Tato kniha si mě získala svojí naprostou
upřímností, atmosférou a donutila mě se opět zamyslet nad tím, že se vlastně v dnešní
době máme velmi dobře. Rozhodně ji doporučuji všem lidem, kteří mají rádi postapokalyptické
příběhy.
Žádné komentáře:
Okomentovat